Eve Wilson

Minulost: Život Eve, stejně jako většiny lidí ve městě Kalygona, nebyl lehký a už vůbec ne šťastný. Její narození nikdo neplánoval a ani nikdo nechtěl. Byla neblahým následkem násilného aktu, který se stal v jedné zapadlé uličce dívce, která stěží dovršila patnácti let. Pro rodinu dívky to byla tehdy velká tragédie. Dívka sama o sobě měla velmi křehké zdraví a tak potrat nepřicházel v úvahu. Mimoto si z oné noci neodnesla jen fyzické poznamenání. Navždy to zasáhlo její duši a uzavřela se do sebe. Zůstala sama ve svém světě nočních můr a děsů. Nekomunikovala a jen přežívala ze dne na den. Její rodiče z toho byli zoufalí. Milovali svou dceru a ničilo je vědomí, že pro ni nemohou nic udělat. Sami nepatřili do žádného gangu. Snažili se žít normální život v rámci mezí a tento život přáli i své dceři, marně. I přes dívčin stav se jí narodila zdravá holčička, kterou pokřtila Eve. Mladá maminka se role matky ale nezhostila příliš dobře. Spíše vůbec. Odstrkovala svou dceru už jako nemluvně. Nedokázala si k ní najít vztah a často se stalo, že dítě ukolébalo ke spánku až vysílení z křiku. Nebrala ji za nic víc, než za věc, za odpornou bestii, kterou do ní dostal muž, co ji znásilnil. Její již tak pokřivené myšlení bolestí a smutkem Eve obvinilo ze všeho. Za všechnu smůlu, za neštěstí, za bolest. Sémě ďáblovo. I proto si Eve nevybudovala k matce žádný vztah a ani ke svým prarodičům. Nikdo pro ni neměl vlídného slova a ona se naučila kromě nadávek a občasného násilí nic víc nečekat. Byla jako zvíře lapené v kleci s neurotickou matkou a slepými a němými prarodiči, kteří nic nedělali. Nikdy se jí nezastali, nikdy u nich nenašla oporu, ale ani ji nikdy nebili a slovně nenapadali. Jakoby ani neexistovala a to bylo snad ještě horší než samotný nezájem matky. Její matka alespoň brala v potaz její přítomnost, i když negativními činy. Z domu utekla, když jí bylo devět let. Stalo se to po té, co se ji matka pokusila prodat do všeobecně známého trhu s dětmi. Život na ulici byl těžký. Plný utrpení a útrap. Sama by v tak mladém věku jistě nepřežila. Potkalo ji štěstí v neštěstí. Pod ochranná křídla si ji vzal jeden z tuláků. Snad kdysi patřil k nějakému gangu, ale to bylo kdysi. V jiném životě. Nedalo se mluvit o žádné otcovské lásce. Ona kradla, on jí dával jídlo. On míchal drogy, ona je donesla tam, kam bylo třeba. Jeden druhého využívali. Občasná facka, rána pěstí nebyly vyjímkou, ale stále se měla lépe, než kdyby zůstala s matkou, protože muž si s ní, když měl dobrou náladu a nebyl pod vlivem alkoholu a drog, i povídal. Bral ji jako člověka a ona za to byla vděčná víc, než za tu suchou skývu chleba. Když bylo dívce třináct let, znala již město jako své boty. Věděla, jak co chodí a věděla, co má udělat pro to, aby přežila. Nic není zadarmo a buď ráda za každý den, kdy se můžeš nadechnout. Tohle jí říkával její opatrovník. Řekl jí to i v den, kdy zemřel. Trvalo skoro týden, než našla jeho tělo a než jej mohla pohřbít. I teď by s přesností dokázala říct, kolik much mu vylezlo z pusy a jak moc jí z toho puchu slzely oči. Předávkoval se, ona ztratila jediného důvěrníka a i jediný pořádný zdroj obživy. Život ale musel jít dál. Na truchlení času není. Půl roku se jí dařilo tak nějak přežívat, ale bylo to horší a horší. Už neměla nikoho, kdo by nad ní držel ochrannou ruku. Násilí, fyzické a i to sexuální bylo pomalu na denním pořádku a ona věděla, že takto už dlouho nevydrží, takže sáhla po možnosti, které se dlouho bránila. Vstup do gangu a možnost relativního bezpečí. Black Widow byl gang, ke kterému se dostala jen shodou náhod a i tak jí nikdo nedával šanci. Pohublé, nevýrazné děvče. Jen jedna tvář z mnoha. Ona však kupodivu potřebné úkony zvládala bez větších problémů a postupovala na žebříčku výš a výš. Zdálo se jí, že konečně nalezla místo, kam patří, a kde si své místo pracně vybojovala a ne jako ty, které se do gangu už rovnou narodily. Pozici, kterou v současnosti zastává, jí sedla přímo na tělo. Prakticky dělá to, co dělala už jako malá holka, jen v mnohem větším množství. Dealerka a i špeh v jednom. Zákazníkům se vždy snaží dodat to nejčistší zboží, čímž si získala i dobrou pověst, a pokud jde o potřebu získat informace, nebojí se zalarmovat svou síť kontaktů, kterou díky starému životu i tomu novému má, či sama nasadit své schopnosti, které zdokonalila, když zastávala pozici prostitutky.

Hráč: Sileo
Jméno a příjmení: Eve Wilson
Datum narození: 27. 2. 2262
Příslušnost: Gangster
Gang: Black Widow
Pozice: Dealerka
Faceclaim: Iva Varvarchuk
Charakteristika: Eve je přesně typ ženy, u které by si každý muž řekl, že jde jen o velmi křehkou květinku. Toto mínění umocňuje i její vzhled. Vysoká a i velmi hubená. Velké laní oči, u kterých má člověk pocit, že mu hledí až do duše. Její pleť je jemná, poseta sem tam znaménky, ale i tetováním a to ne jen poznávacím znamením gangu, které má na pravém předloktí. Tetování má i na kříži, to má podobu hvězdného souhvězdí a na levém kotníku. Tam má maličkou, krvavě zbarvenou růži. Na jejím těle je ale také mnoho jizev, které mají různý původ, při čemž je jen jedna jizva natolik výrazná, aby si jí člověk hned všiml. Je dlouhá asi sedm centimetrů a nachází se na břiše. Je to nepěkná památka na velmi nepříjemnou příhodu s jedním mužem. Ačkoli si Eve prošla za celý život vším možným, převážně tím špatným, nikdy se nedalo říct, že by přišla o rozum. Spíš naopak. Díky tomu, co si prožila, se naučila používat lokty. Jít si tvrdě za svým a spoléhat se jen sama na sebe a na svůj rozum. Vždy hledí na věc s chladnou logikou a až poté se možná zaměří na emoce. Opírá se o fakta a skutkový stav. Nic jiného dle ní v tomto světě nemá smysl. Každý myslí jen na sebe a na svůj vlastní prospěch. I proto musí na sebe myslet i ona. Ostatním lidem příliš nedůvěřuje, snad jen některým členkám a vůdkyni Black Widow. Její důvěra se získává velmi těžko, ale když už ji člověk získá, může si být jist, že má na své straně věrného spojence. Nikoli přítele. Eve se nepřátelí. Nevěří v přátelství, kde jeden od druhého nic nepožaduje a nepotřebuje. Lidé to přeci nemají v nátuře. Dělat něco jen tak. Bez prospěchu a ona ostatně raději tráví čas sama než s druhou osobou. Současně ani není moc komunikativní a někdy myšlenkami utíká do světa fantazie, kde se cítí víc než dobře a bezpečně. Zdánlivě zakřiknutá dívka se ale umí, když je třeba ozvat a svůj názor si umí prosadit i tím způsobem, že druhá osoba nemá jinou možnost, než požadavek přijmout. Dokáže manipulovat s lidmi, s ženami i s muži a to i řečeno přesně, přes postel. Nedá se říci, že by měla ze sexu nějaký strach. Bere jej opět jako pouhý prostředek, kterým jde dosáhnout svých cílů, při čemž celkový způsob dosažení určitého cíle není vůbec nepříjemný. Je jako chameleon. Dovede se přizpůsobit situaci a zahrát jakoukoli roli jako prvotřídní herečka. V případě, kdy ze sebe nemusí dělat naivní holčičku, tak se sotva usměje a vrátí se ke své chladné, nic neříkající masce. Nemá příliš zálib. Ani neměla moc šancí nějaké mít, ale přeci jen se něco našlo. Zbožňuje hvězdnou oblohu, město po prudkém dešti a skákání do kaluží. Dá se říci, že je to tisíc a jedna drobností, u kterých by mnohé ani nenapadlo, že mohou někoho těšit a je až s podivem, jak ji taková drobnost dokáže rozesmát. Taktéž umí hrát na klavír, je velmi schopná ve střelbě a sem tam si dá i cigaretu nebo sklenku něčeho tvrdšího. Drog, ačkoli s nimi pracuje a prodává je jiným, by se ale nedotkla. Moc dobře totiž ví, co to s člověkem dokáže udělat.